Úvod

Přestože došlo v posledních dvaceti letech k výraznému poklesu pěstitelských ploch a produkce má pěstování bramboru pro české zemědělství i pro českého konzumenta stále velký význam. Období uplynulých dvaceti let lze však také charakterizovat jako dobu, která přinesla do českého bramborářství řadu zlepšení a inovací – zejména na úrovni pěstitelské technologie, využití kvalitní sadby, ochrany před škodlivými činiteli, sklizně a posklizňové úpravy, procesu skladování a v oblasti tržní úpravy hlíz. To vše vyústilo především ve zlepšení kvality produkovaných hlíz. Významným prvkem ve zlepšení kvality hlíz bylo rozšíření sortimentu nabízených odrůd bramboru v ČR.

Ve Státní odrůdové knize ČR bylo v roce 2008 zapsáno 161 odrůd bramboru (Čermák 2008). Z pohledu EU, kam Česká republika v roce 2004 vstoupila, je situace ještě komplikovanější - ve Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin je u druhu Solanum tuberosum L. zapsáno 1258 odrůd (stav k 20. 11. 2008) (EUR-LEX 2008). Na území ČR je tak možné kromě odrůd s „národní“ registrací uvádět do oběhu i sadbu odrůd z tohoto rozsáhlého katalogu. Na jedné straně je k dispozici výhoda v podobě velkého výběru „odrůdové kvality” pro pěstitele a spotřebitele, na druhé straně tento stav s sebou přináší i řadu problémů – neúplná znalost reakce těchto odrůd na klimaticko-ekologické podmínky ČR a vyšší pravděpodobnost nejasností s deklarací pravosti odrůd, zejména v obchodních vztazích (Bárta & Bártová 2007).

Podle mezinárodní organizace pro ochranu práv šlechtitelů odrůd rostlin UPOV (International Union for the Protection of New Varieties of Plants) musí každá nově registrovaná odrůda jakéhokoliv rostlinného druhu splňovat podmínky vyjádřené ve zkratce DUS – odlišnost (distinctness), jednotnost (uniformity) a stabilitu (stability). Naplnění charakteristiky “distinctness” je podmíněno nalezením odlišných znaků mezi registrovanými odrůdami na kvalitativní, kvantitativní nebo pseudokvalitativní hladině (Mauria 2000; UPOV 2002). K takovémuto popisu odrůd jsou používány morfologicko – metrické (morfo-metrické) znaky rostlin, které jsou z praktického hlediska snadno použitelné, ale na druhé straně mají také některé nevýhody, např. částečnou závislost na podmínkách prostředí, omezenou variabilitu rozpoznávacích znaků a časovou náročnost při získávání hodnotitelných znaků u hodnoceného vzorku (Bárta 2002; Sýkorová 2002).

Z moderních metod připadajících v úvahu pro účel charakterizace odrůd bramboru je možné použít metodické přístupy z následujících okruhů (Cooke 1999; Karp & Edwards 1997; Bárta et al. 2004; Nováková et al. 2008): 1. digitální obrazová analýza pro hodnocení morfologických znaků 2. profily isoenzymů a zásobních bílkovin s dostatečně širokým genotypově fixovaným polymorfismem separované pomocí elektroforetických technik 3. DNA fingerprinting (molekulární markery) – pomocí technik s náhodným nasedáním primeru (např. AFLP) a s využitím technik se specifickým nasedáním primeru (např. SSR)

Cílem této elektronické aplikace s názvem „Katalog odrůd brambor registrovaných v ČR“ (KOB), která vznikla v rámci řešení projektu NAZV č. 1B44011, je alespoň malým dílem přispět k možnostem charakterizace odrůd bramboru. Katalog se tak může uplatnit jako pomůcka pro odborníky i laiky v situacích kdy jde o ověření odrůdové pravosti a jednotnosti hlíz či rostlinného materiálu nebo o různé stupně identifikace neznámých vzorků. Dále mohou informace nabízené v této aplikaci posloužit pro další studium dané problematiky nejrůznějším vrstvám uživatelů včetně studentů.

Seznam odrůd této databáze je na úrovni stavu roku 2008 - postupně bude aktualizován o dostupné položky. V této fázi je správnost dat uložených v této aplikaci kontrolována - ukončení kontroly předpokládáme do konce dubna 2010. Děkujeme za pochopení.